Jojo, hezky napsané. A to že novodobí hrdinové, neúprosní komunistobijci a skalní antikomunisté byli za totáče povětšinou udavači a pŕicmrndové režimu je taky fakt.Nazdar.

Hezké ráno.

Jojo. Je to sranda sledovat to ukazování prstů vzájemně na sebe v jedné generaci

Jiné starosti nemáte?

  Autore, tak to bylo!

 Všichni nemohli být disidenti. Každý měl rodinu, chtěl žít, musel se přizpůsobit. Protože hodně pamatuji, největší kolaboranti při II. světové s Němci, byli po 45. největší partyzáni a hlavně .....zabírači jejich majetků. Konkrétně u nás byl zemědělský dvůr, který patřil, jakési Italce, po revoluci do 14 dnů rozkraden. Nic nového pod sluncem. Dnes největší bijci za zrušení KSČM, byli jistě v minulosti velmi aktivními členy KSČ, podobně je to i StB. Aktivní donašeči a udavači, kteří se zavčas postarali, nebo se postarali jejich kolegové, aby složky zmizely, jsou dnes největšími bojovníky proti ukončení lustračního zákona, kde zůstali jen hlupáci, kteří ani nevěděli, že tam jsou a nebo měli jiné starosti, aby se o to zajímali!  

A někdo nebyl ani udavač a ani člen KSČ i když měl rodinu a chtěl žít.

Inu, pane Švejdo, když řeknete A, musí tam být i ono B. Váš román Havárie byl veleúspěšný hlavně proto, že byl psán stylem Vladimíra Párala. Dokonce se tvrdilo, že ho pod Vaším jménem napsal on sám. V dobách vydání Havárie sice vycházel i komunisty nepříliš oblíbený Páral, ale ve velmi omezených nákladech (dnes je šokující, že těch výtisků bylo 40 000, ale tehdy to byl skutečně omezený náklad, Páral by prodal klidně 200 000). Vy jste využil tu díru v trhu a hlavně jste měl punc mladého autora ze Severu s neposkvrněnou minulostí, což se komunistům hodilo. K Vašim filmům - vzhledem k Vaší funkci ve FB Barrandov jste si je pomáhal protlačovat sám, resp. to bylo takové to reciproční mezi tamními filmovými skupinami. Mnoho filmů - a lepších než ty Vaše - natočeno z nejrůznějších důvodů být nemohlo. Nebo mi snad chcete tvrdit, že film Druhý dech natočený podle Vaší knihy v dobách své premiéry zaplňoval kinosály a dodnes ho vysílají TV?

Protože vyzván, říkám B. Díry na trhu jsem plánovaně nevyužil, prostě se moje knížky líbily hodně lidem. A o tom strana a vláda nerozhodovaly. Výhradně čtenáři. I já měl náklad omezený 40 000 výtisky. Když to padlo, neb bylo dost papíru, byly Páralovy i mé náklady 100 tisíc i více. Páral byl můj vzor, k němuž jsem se vždy hrdě hlásil, a je můj dobrý přítel dodnes. Film Křehké vztahy natočený podle románu Václava Duška Druhý dech byla moje školní práce z FAMU (úkolem ve 3. ročníku byla adaptace literární předlohy), kterou si k mému příjemnému překvapení vybral režisér Juraj Herz k realizaci. Ke slavnému Menšíkovi obsadil neznámé herce (z nich se pak proslavil např. Vladimír Kratina) a film se pravidelně hraje v ČT.

Pane Švejdo, když už jste mne zmínil ve svém blogu, necítím podíl viny za to, že jsem byl v letech 1990-2 za OF a OH a následně za ODS členem FS, respektive za to, jak prověhla zejména velká privatizace. Víte, oni si tehdy totiž úvěry na velkou privatizaci rozdávali exkomunisté mezi sebou. Vy jste za totality psal prorežimní scénáře, já jako nekomunista pracoval na stavbě.

Jinak pro upřesnění, až často bývalý režim nekritizuji, jsem mnohem více kritikem toho polistopadového, ODS z toho nevyjímaje. Členství v ODS jsem ukončil v roce 1997.

Vy jste ve svývh 38 letech, v roce 1987 vstoupil do KSČ a za ni jste byl v roce 1992 mým poslaneckým "kolegou". Ponechme tedy na laskavém čtenáři, aby posoudil, kdo za co nese odpovědnost, kdo by  se měl omlouvat, nebo stydět. V době, kdy Vy jste psal totalitní scénáře a vstupoval do KSČ, já pracoval na stavbě jako nestraník. Prostě, každý jsme dělali "něco", že?

Pan Švejda byl v KSČ? To jsem ani nevěděl. Tím se nám tady nepochlubil.

Tím je řečeno vše.

Já ODS považuji za nejvíce morální stranu, jakou jsme zde po roce 1989 měli.

Upřesním to: Je prohnilá až do morku kostí. Je odporná, je zkažená, je hrozná.

Ale mezi slepými je jednooký králem.

Ostatní strany jsou ještě prolhanější a ještě horší.

Karma.

Vždy jste psal hezky a rád jsem vás četl. Sleduji, že vám to zůstalo. 

Karma. 

Tak mám dojem, že jste, autore, zapomněl podotknout, že i Vy jste nějakou tu úlitbu musel udělat, když jste mohl točit. Není fér to říkat o jiných.

Tak dobrá. Ve svých 24 letech jsem jako směnový technik napsal 500 stránkový román Havárie z prostředí své milované chemičky (mí rodiče v ní pracovali dohromady 100 let). V této knize a v žádné mé další nebylo jediné zmínky o ROH, KSČ, SSM, SČSP atd. O těchto organizacích jsem vpodstatě neměl ani potuchy. Byl jsem dobrodruh. O můj román se poprali 3 nakladatelé, dal jsem jej tomu nejštědřejšímu. Během roku vyšel v 15 vydáních doma a ve světě v nákladu celkem asi 500 000 výtisků a já měl cca 5 korun za každý PRODANÝ kus (v roce 1975). Pak se přihlásil Barrandov. A já tam šel jako absolutně nezávislý venkovan. A tím jsem dodnes, kdy mých knih je doma a ve světě prodaných přes 5 milionů.

Me se to libilo.A je to pravdivy.